Vybavujete si, že jste Gordon Freeman. Nelíbí se vám to, ale máte nepříjemný pocit, že vás někdo právě rve z hlubin nicotné věčnosti. Před vámi stojí muž v modrém obleku. Mluví o věcech, které se musí udělat... Spíše mluví o tom, že určité věci se musí udělat. Vidíte obrazy z vaší paměti, jak vybuchovala rezonanční kaskáda, jak se otevírají portály, ale také něco, co jste ještě nikdy neviděl, například tyče, na kterých v zavěšené poloze jezdí konteinery o lidské velikosti a tvaru. Muž mluví velmi abstraktně o vstáváním do světa. Že je čas vstávat. Probouzíte se na sedadle ve vlaku.

Jste Gordon Freeman, ať se vám to líbí, nebo ne. Právě jste se probudil v kabince nějakého vláčku visícího na jedné koleji. Jste v celém vagónu sám. Okny vidíte do nějakého komplexu. Z reproduktoru u dveří se ozývá ženský hlas, který vám oznamuje informace o komplexu Black mesa, ve kterém se právě nacházíte. Je to někde v nevadské poušti a zaměřuje se to na fyzikální pokusy a testy, případně výzkumy. Americká vláda do toho investuje miliardy dolarů ročně. Jedete dál vláčkem, a během zpracovávání informací z toho reproduktoru si prohlížíte okny prostory, kterými projíždíte.