Half-life 2 - část 1 "Red letter day"
Vybavujete si, že jste Gordon Freeman. Nelíbí se vám to, ale máte nepříjemný pocit, že vás někdo právě rve z hlubin nicotné věčnosti. Před vámi stojí muž v modrém obleku. Mluví o věcech, které se musí udělat... Spíše mluví o tom, že určité věci se musí udělat. Vidíte obrazy z vaší paměti, jak vybuchovala rezonanční kaskáda, jak se otevírají portály, ale také něco, co jste ještě nikdy neviděl, například tyče, na kterých v zavěšené poloze jezdí konteinery o lidské velikosti a tvaru. Muž mluví velmi abstraktně o vstáváním do světa. Že je čas vstávat. Probouzíte se na sedadle ve vlaku. Ve vagonu jste ještě s dvěmi lidmi se stejnými bílými obleky označenými nějakým číslem. Když se s nimi pokusíte promluvit, řeknou vám, že se stěhujou už po několikáté, a že si na to nikdy nezvyknou. Také že se bojí a že to nenávidějí. Vlak se zastaví na konečné stanici, nejspíš na hlavním nádraží. Otevřou se dveře a vy vystupujete do úplně nového světa. Vše vypadá v pořádku. Vše vypadá tak uklizeně, tak čistě, ale je tu něco shnilého... Právě vás oslepil fotografický blesk jednoho létajícího sledovacího robůtka. Na jedné stěně visí obrovská hypermodernistická obrazovka, na které váš bývalý nadřízený Wallace Breen mluví o bezpečnosti City 17, ve kterém se právě nacházíte. Zjišťujete, že je tu hlavní budova "našich ochránců, Combine". Zjišťujete, že v celém nádraží jsou policajti s plynovými maskami v podivných oblecích a s elektrickými obušky. Mají podivné hlasy a jsou velmi nepříjemní. Vidíte, jak dokonce bez zjevného důvodu mlátí lidi těmi nabitými obušky. Procházíte nádražím, kde vám jeden chlápek řekne, ať nepijete vodu. Že prý do ní dávají něco, po čem zapomenete. Tak pokračujete, vidíte mnoho zdrcených lidí. Začíná to tu působit depresivně. Jdete k takové oplocené jakoby celní kontrole. Vidíte, jak dva z lidí prošli na schody do dveří, u kterých byl nápis EXIT a malá hypermodernistická televize s Wallacem Breenem, mluvícím opět o bezpečnosti. Jakmile do oploceného prostoru vstoupíte vy, tak si jeden policajt stoupne ke dveřím, kudy prošli lidé před vámi, za vámi se zavřou dveře a vy musíte do odděleního prostoru, kde jsou jedny mřížové dveře s cedulkou NOVA PROSPEKT a jedny dřevěné dveře. Z těch dřevěných vyjde další (už asi 6. v prostoru) policajt a řekne vám, ať jdete za ním. Jde do chodby v těch dveřích. V té chodbě jsou další tři dveře. Ty hned naproti vám jsou také dřevěné, ale zamčené, další po levé straně, na kterých je otvor pro kukátko. Skrze tento otvor vidíte policajta, jak stojí nad mužem sedícím na vyslíchacím křesle, a říká, že to musí být strašný omyl, že má stěhovací lístek jako všichni ostatní. Najednou si vás policajt na druhé straně všimne a zavře otvor. Policajt s vámi na chodbě zabouchá na další železné dveže, kde se otevře otvor, skrz který je vidět další policajt, poté kukátko zase zavře a otevře dveře. Když tam vejdete, vydíte velký hypermodernistický počítač s obrazovkami velikosti celé stěny a tvarem Afriky. Původní policajt z místnosti odejde s dotazem na druhého policajta, jestli s vámi nechce pomoct, načež ten druhý trochu odlišným hlasem řekne, že ne. Pak ten první odejde a ten, který vás sem zavedl vám řekl, ať si sednete na to křeslo, které bylo mimochodem vyslíchací a byla pod ním kaluž krve. Potom řekl do počítače, že potřebuje trochu soukromí. Pak se otočil k vám a řekl, že "Budu s vámi mluvit o..." Sundal si helmu a vy jste poznal Barneyho, vašeho starého přítele "... o tom pivu, co ti dlužím.". Přes ten počítač zavolal doktoru Kleinerovi, který vás poznal a málem z toho omdlel. Řekl, že máte okamžitě přijít k němu do laboratoře. Pak vás Barney zavedl do místnosti vedle, kde byla hromada krabic, kufrů a vozíků na palety. Oknem jste vylezl na malý otevřený výběžeks travnatou zemí a čtyřmi zdmi. Na jedné straně byly dveře. Když nimi projdete, vcházíte do místnosti, která nejspíš slouží jako malý sklem / sklad. Po schodech vyjdete k druhým dveřím, kterými vstoupíte do druhé haly nádraží. Vydíte tam okno u stropu, bránu na pravé straně a odpadkový koš hned vedle brány. Na odpadkovém koši stojí plechovka. Najednou přes tu bránu přijde policajt a zablokuje jí. Pak obuškem schodí tu plechovku, osloví vás a řekne vám, abyste jí sebrali. Když jí seberete, tak jí máte "hodit" do koše. To, že jí tam "Hodíte", může způsobit, že se netrefíte a trefíte s ní toho policajta, který vás pak prožene a bouchne. Pak vám ale uvolní cestu. Tam vidíte mnohem větší halu, kde u bývalého výdeje jízdenek stojí plot pro správné řazení fronty a v jednom okýnku je přístroj. U něj se řadí asi 5 lidí, kteří, když se jich zeptáte, vám řeknou, že čekají na příděly jídla. Jeden chlápek říká, že se přidá k rebelům právě kvůli jídlu. Když ale také tu frontu vystojíte, stroj vám nic nevydá, protože nejste zaregistrovaný občan. Tak jdete z haly ven dvojitými dveřmi a před sebou vidíte krásně provedené náměstí. Uprostřed plochy z kočičích hlav je kus oploceného trávníčku s plakáty polepeným vysokým sloupem, na kterém visí velký monitor s Wallacem Breenem, který teď říká, že Combine, naši ochránci, museli potlačit náš reprodukční systém kvůli evoluci. A taky něco o instinktech, jak jsou vražedné. Všechny vstupy jsou chráněné nějakými podivnými zámky nebo silovým polem a kamerou. Naproti vstupu do hlavní haly nádraží a výdeje jídla stojí obrovská vysoká temná budova. Je výš než mraky. Vedou přímo z ní kabely do celého města bez jediného sloupu. Napravo od vchodu je ulice, na jejímž konci stojí pár policajtů, jedno obrněné auto a plechové hradby do další ulice (křižovatka tvaru T s kořenem na příchozí ulici). Najednou po protější ulici projde obrovský třínohý tvor. Jestli jste viděl válku světů, tak by se to dalo přirovnat k tripodovi. Když se přiblížíte k tomu autu, ti policajti se na vás vrhnou a zmlátí vás. Probudíte se o kus vedle. Tak jdete kousek zpět až dojdete ke konteineru, ze kterého vede žebřík přes plot hned vedle na vedlejší sídliště. Na ulici na levé straně vidíte policajty a pár zmlácených lidí ležících na zemi, na pravé straně dům, u kterého stojí dva chlápci, co si povídají o tom, že k nim přece vtrhnout nemůžou. Že k tomu nemají žádný důvod. Ale něco se prý určitě najde. Hned vedle vchodu je dětské křiště obklopené dalšími dvěma domy a jednou stěnou. U jednoho domu stojí dva výhružně vypadající policajti. Ten třetí panelák má otevřené boční dveře, tak nimi projdete. Jste v standardním paneláku s vítahem, ale bez výtahové kabiny. Tak půjdete po schodech nahoru, kokud neuvidíte otevřené dveře nebo chybějící dveře. To je totiž příznak toho, že ten dům vyklízí Combine. V bytech jsou nějací lidé, co jen pochmurně čekají, co se bude dít, sledujíce malou televizi, kde právě Wallace Breen čte jeden z automatem vygenerovaných dopisů nespokojených občanů. Najednou před panelák přijíždí obrněný automobil Combine a vojáci Combine vlezou druhým vchodem do paneláku. Najednou se z toho transportéru ozve siréna, ohlašující "Přepočet v sektoru 14B31", což je sektor, ve kterém se právě nacházíte. Tak budete zdrhat po dalších schodištích s několika policajty v patách, dokud se nedostanete k ochotným civilistům, kteří vám poskytnou průchod skrz jejich byt. Když se ohlídnete, zjistíte, že za to zaplatí vlastním mozkem. Rychle vybíháte na půdu, kde se jeden chlápek pokouší držet dveře. Dá vám instrukce, abyste šel přes střechy, zatímco se snaží udržet vzmítajícíse dveře. Tak utíkáte. Najednou se za vámi ozve prasknutí dřeva, výstřel a bolestný výkřik toho chlápka. Tak zdráte ještě rychleji. Když vyběhnete na vedlejší střechu, zaměří vás skenr, takže se můžete těšit na malou společnost. A opravdu. Na silnicích pod vámi stojí policajti a střílí po vás. Když už konečně vlezete do nějakého okna, vidíte normální vybavení dílny domácího radisty... a taky trochu krve. Jsou tam schody dolů. Když po nich sejdete, prasknou pod vámi, takže už nemůžete nahoru. Vejdete tedy do chodby se dvěmi dveřmi. S překvapením zjistíte, že jedny právě vykopli policajti Combine, tak utíkáte k druhým dveřím. Ty též právě vykopli. Po zahnání vás do rohu, vás seřežou obuškama, takže nic neuvidíte. Najednou se ozývá zvuk umírajícího stroje s lidskou schránkou. A ženský hlas. Když otevřete oči, nad vámi se sklání ta ženská. Nastoupíte do výtahu hned vedle dveří, kde vám řekne, že je Alyx Vance, dcera doktora Eliho, se kterým jste pracoval v Black mese. Po vystoupení z výtahu projdete pár tajných chodeb, až dojdete do laboratoře doktora Kleinera. Ten právě volá po celé laboratoři "Lamarr? Lamarr?! Kdepak jsi?". Alyx se mu směje Potom diskutují o funkčnosti nového teleportu. Přijde Barney, zeptá se, jestli to Kleiner myslí vážně a pak padne zmínka o nějaké kočce, na kterou nemůže Barney zapomenout... Nejspíš nějaký nepovedený test. Nakonec ale dostanete od Barneyho HEV suit, načež headcrab Lamarr seskočí z poličky, která se právě vysunula. Barneyho to vyleká a Kleiner vás upozorní na její nenebezpečnost. Prý jí vytrhal zuby a upiloval ostny. Nakonec ale skočí do větracích šachet a vytratí se vám z dohledu. Tak se přesunete do teleportovací místnosti. Videohovorem se spojíte s improvizovanou labolatoří Východní Black mesy, přímo Elimu. Tomu je oznámeno, že pošlou jeho dceru za ním a potom hned vás. Tak si stoupáte k ovládacímu panelu. Alyx si stoupne do teleportu. Plošina se začne zvedat. Fáze 1 - roztočení půlválců kolem Alyx. Fáze 2 - Slabé elektrické výboje mezi kruhy. Fáze 3 - Velký datový paprsek z portálu do receiveru. Fáze 4 - Mačkáte páčku a ejhle, Alyx zmizí a objeví se na monitoru vedle Eliho. Potom si tam stoupnete vy. Stejné fáze. 4. fáze - Barney mačká páčku, začíná datový přenos, Lamarr skáče do pole, narušuje konzistenci a vás to hází z dimenze do dimenze. Dokonce se objevíte u Wallace Breena. Opět vás všichni málem zabijí. Ale nakonec...
Nechte se překvapit, dobrodružství teprve začíná.

Přidat komentář