Armitage III: Poly Matrix
Z Cyber Wiki
(poznámka: recenze přejata z www.manga.cz)
Rozhodně by nebylo férové označit tento film za remake mistrovského díla Ridleyho Scotta. Na to je Armitage III příliš dějově odlišný a oproti jiným remakům až moc dobrý film. Přesto je na něm patrný určitý díl inspirace.
Děj se odehrává v budoucnosti na Marsu. Tam ze Země přilétá mladý detektiv Ross Sylibus. Hned na letišti se za, mírně řečeno, dramatických okolností seznamuje jak s hlavním padouchem D' Anclaudem, tak i s detektivkou Naomi Armitage, která odpovídá všem charakteristikám dívky v anime (pěkná, divoká, impulzivní, se zálibou v SM oblečcích, ale přesto zranitelná a tajemná). Oba detektivové jsou ihned nasazeni na případ D' Anclaudeho, který už v letadle ze Země zavraždil populární zpěvačku. Zde ovšem nešlo o vraždu typu Mark David Chapman a John Lenon. Jak se totiž ukázalo, zpěvačka byla ve skutečnosti jedna z třetí generace androidů, kteří jsou oficiálně zakázáni (čímž její oblíbenost okamžitě rapidně poklesla). Netrvá to dlouho a policisté narážejí na další mrtvoly žen - androidů.
Je celkem zajímavé pozorovat, jak se dají použít závažné filozofické otázky v akčním anime. Zatímco zmiňovaný Blade Runner čerpal svou hlavní přitažlivost z perfektní vizuální stránky filmu, žánru neo-noir a jenom částečně vyslovených otázek o lidství, představuje Armitage příjemný kompromis mezi filozofií a akcí. Tyto dvě složky jsou zde zastoupeny rovnoměrně a zpřístupňují tím film i pro nenáročné diváky. Akční scény jsou (jako ve většině anime) na hodně vysoké úrovni a to jak vizuální, tak i střihové. Z tohoto hlediska se Armitage nedá nic vytknout. Vysokou kvalitou se vyznačuje i scénář, který graduje napětí a postupně poodkrývá závoj tajemna okolo androidů třetí generace, jejich likvidace a obou hlavních hrdinů. Stejně zajímavá je i ta stránka filmu, která je určená pro přemýšlivějšího diváka. Co odlišuje člověka od androidů, co je lidství, je možné,aby androidé byli lidští, jaká je hodnota života ve vysoké politice a mnoho dalších otázek podobného rázu nabízí Armitage k úvahám. Na druhé straně je ale nevnucuje těm méně náročnějším. Uvést do chodu mozek diváka není hlavní funkcí filmu (v porovnání např. s filozoficko-teologickou bombou Neon Genesis Evangelion). Zde asi spočívá jediná stinná stránka Armitage III. Autoři se pravděpodobně příliš báli, že by film mohl sklouznout do hlubokomyslna. Proto si ve většině případů divák výše uvedené otázky pouze uvědomí. Na místo jejich dalšího rozvádění přechází film zpět do akční polohy. Asi nejpatrnější je tato situace v závěru. Divákova mysl je upoutána závěrečnou bitvou, která má díky důmyslným prostřihům spíše za úkol působit na emoce a nabízí některé z výše uvedených otázek na uváženou. Celé toto snažení je naráz krutě uzemněno zářivě komerčním happy-endem. Nehodlám se teď rozepisovat o tom, co měli tvůrci udělat jinak. Snažím se pouze říci, že někdy je dobře vybudovaná atmosféra až moc rychle přebita akcí. Naštěstí není takových momentů v Armitage III mnoho a tak s přimhouřením oka se bude film líbit i náročnějším divákům.
Jedná se tedy o určitý druh prostřední cesty, kde si každý najde svoje. Pro někoho, kdo stále sleduje pouze akční filmy (ať anime nebo hrané) může být Armitage III příjemným překvapením. Pro ostatní pak bude buď přístupnějším Blade Runnerem, a nebo jedním z lehce nadprůměrných anime.
