Vědci se snaží zjistit, jak rychle, ale hlavně jakým způsobem se psi učí kompenzovat jednu amputovanou nohu. Doufají, že jim to pomůže při vývoji nových robotů, kteří budou schopni vyrovnat se s poškozením.

Vědci dokázali v posledních letech velké věci v oblasti "chodících" robotů, ale zbývá jedna otázka "Jak by zvládali skutečný svět?". Martin Gross, z německé univerzity, se svým týmem zkoumal, jak příroda vyřešila problémy s pohybem, jako například při ztrátě končetiny. Doufají, že tak své roboty připraví na svět "tam venku", kde se může stát cokoli.

Gross si pro studii vybral "nejlepšího přítele člověka", protože se dobře ovládá. Navíc má vlastní zkušenosti se psem s amputovanou nohou. Jeden z bratrových psů přišel o zadní nohu kvůli rakovině, ale pořád běhá nejrychleji ze všech.

Vědci použili deset vysokorychlostních infra kamer, aby mohli analyzovat, jak psi bez přední nebo zadní nohy běhali na běžícím pásu po dobu dvou minut. Reflexní body umístěné na různých místech těla ukázali přesné pohyby celého těla. Poté výsledky porovnali se zdravými psy, kteří používají všechny čtyři končetiny.

"Někdy se stalo, že nám z chodícího pásu seskočili, ale většinou bylo všechno v pořádku," řekl Gross.

Při výzkumu zjistili, že psi se snaží situaci zvládnout pokaždé jinak. Záleží na tom, kterou nohu pes ztratil. Pravda je, že se hůř vyrovnávají se ztrátou přední nohy.

Očividně jim s chybějící přední nohou trvalo déle, než si znovu zkoordinovaly zbylé končetiny. Pokud chyběla zadní noha, přední se chovaly normálně jako předtím. Snaha kompenzovat ztrátu byla minimální až žádná. Vědci si myslí, že jde o přenášení váhy a navíc - psi přední nohy používají k brždění a zadní jako pohon.

"Způsob, jakým psi bez nohy chodí, by mohl pomoci při programování robotů", sdělil Gross.

Zdroj: http://www.msnbc.msn.com/id/38041368/ns/technology_and_science-innovation/