Tento dokument je semestrální prací zpracovanou pro hodnocení předmětu Information Science. Jeho autorem je Patrik Plhoň s jehož svolením následující text publikuji. Pokud byste měli jakékoliv poznámky podepřené argumenty, je autor ochoten zakomponovat revize/rozšíření do dokumentu, který je v originále uložen na plhon.ic.cz.

Timothy Leary

Život

Pan Timothy Leary, Ph.D. (22/10/1920 – 21/5/1996) byl především – kontroverzně přijímaným – americkým psychologem, filozofem, vědcem a publicistou. Zpočátku se zabýval zejména diagnostikou osobnosti (psychodiagnostikou), transakční analýzou a skupinovou psychoterapií. Realizoval, propagoval a popularizoval experimenty s rozšiřováním lidského vědomí pomocí halucinogenních látek – „psychedelických drog“ (pomocí např. přírodní látky psilocybin obsažené v některých houbách či pomocí LSD). Vycházel mj. i z východních (východoasijských) filozofických („náboženských“) učení (v abecedním pořadí např. buddhismus, hinduismus, taoismus či zen).

Byl zatčen, obviněn i odsouzen za přechovávání a šíření drog. Po propuštění z vězení se začíná zajímat o možnosti a příležitosti, které nabízí nové – především informační – technologie, umělá inteligence a genové inženýrství. Je autorem citátu „Osobní počítač je LSD 90. let“. Umírá (na smrt připraven) v přímém přenosu (prostřednictvím počítačové sítě Internet) mezi svými nejbližšími na rakovinu prostaty, svoji smrt předem naplánoval (plán však realizoval jen částečně).

Přátelil se (a „experimentálně spolupracoval“) mj. s následujícími osobnostmi (v abecedním pořadí):

• Williamem Sewardem Burroughsem (spisovatelem beatnické generace),
• Williamem Gibsonem (spisovatelem, autorem kultovního „kyberpunkového“ románu Neuromancer),
• Allenem Ginsbergem (básníkem beatnické generace)
• Hermanem Hessem (spisovatelem romantických, psychologicko-filozofických i utopických románů, autorem kultovního románu Stepní vlk [Steppenwolf])
• Aldousem Huxleym (spisovatelem antiutopických románů)
• Jackem Kerouacem (spisovatelem beatnické generace)
• Andy Warholem (vlastním jménem Andrew Warholou, výtvarníkem, pop-artovým multiumělcem“ [pop-art multi-performer] – např. malířem, reklamním grafikem, fotografem či filmařem a popularizátorem mj. i hudebního seskupení The Velvet Underground)

Dílo

Pro předmět ISC – pro informační vědu – a pro tuto SP (nejen) jsou pravděpodobně nejvíce relevantní následující publikace TL:

• Neuropolitika (Neuropolitics/Neuropolitique)
• Infopsychologie (Info-Psychology)
• Chaos a kyberkultura (Chaos & Cyber Culture)

Neuropolitika

Práci Neuropolitika vytvořil TL společně se spoluautory R.A. Wilsonem a G.A. Koopmanem. Kniha byla poprvé vydána v roce 1977 (v originále Neuropolitics) a přepracována i znovu vydána v roce 1988 (v originále Neuropolitique). Práce (podobně jako publikace Infopsychologie) byla částečně napsána ve vězení, kde TL pobýval kvůli odsouzení za přechovávání a šíření drog. V knize (podobně jako v publikaci Infopsychologie) je mj. zmíněno následující (citace):

• Taktikou vývoje je: - Jako smysl života (a význam zkratky S.M.I.L.E.).
• Vesmírná migrace (Space Migration – S.M.)
• Růst inteligence (Intelligence Increase – I.)
• Prodloužení života (Life Extension – L.E.)

• Cílem vývoje je:
• Fúze (ve vyšších stupních intenzity, akcelerace, citové spletitosti)

Publikace je rozdělena do následujících dvou částí:

1. Soumrak mechanické politiky (spíše praktické zaměření na minulost a současnost)
2. Úsvit kybernetické politiky (spíše teoretické zaměření na současnost a budoucnost)

Sám TL v úvodu knihy mj. píše: „Abych to tedy vyjádřil v baseballové terminologii, v této knize se mi povedlo několik dobrých zásahů, ale též několik zásahů špatných, a těch bylo o hodně víc.“ … „V Kybernetickém věku je však odborným posláním praktického filozofa produkovat nová paradigmata, jež budou inspirovat a ponoukat ostatní k tomu, aby nad nimi začali samostatně uvažovat. Dnešní filozof neobdařuje lid duševní potravou, nýbrž učí lidi, jak přemýšlet, jak vnímat sami sebe.“ … „Například jedna třetina myšlenek, které najdete v této knize, jsou spíše pitomosti, jedna třetina je nudná, ale ta zbývající třetina, to jsou skutečně dobré zásahy, které, jakmile se vstřebají do vašeho mozku, dokáží jiné vaše myšlenky oplodnit, splynout s nimi a vytvořit nový software k programování života.“ V zápatí každé stránky knihy (podobně jako v publikaci Infopsychologie) je uvedeno následující (citace):

• Myslet sám za sebe
• Vymanit se z genetické banky

Publikace je souborem (kompilátem) komentářů, názorů, fejetonů, glos, myšlenek a poznámek k různým – především v době psaní aktuálním – tématům (zejména „obecně politickým“ – vnějšímu i vnitřnímu světu člověka, např. lidskému charakteru, chování, mysli, osobnosti, psychice i vědomí, svobodě, rasám, náboženství, korupci, kriminalitě, americkovietnamskému válečnému konfliktu, „studené válce“ – americko-ruskému napětí, sexu či kybernetice) – problémům a příčinám či důsledkům současného stavu lidské společnosti (zejména americké či angloamerické).

Infopsychologie

Práce Infopsychologie byla poprvé vydána – jako Exopsychologie (v originále Exo- Psychology) – v roce 1977 a přepracována i znovu vydána v roce 1988 (v originále Info- Psychology). Název a zčásti i obsah knihy byly změněny, protože TL začal zdůrazňovat a upřednostňovat význam „informačního“ – informací a informatiky – před „vesmírným“ – vesmírem se svými planetami a možnými civilizacemi. Práce (podobně jako publikace Neuropolitika) byla částečně napsána ve vězení, kde TL pobýval kvůli odsouzení za přechovávání drog (konkrétně marihuany). Název knihy obsahuje následující podtituly (citace):

• Manuál k používání lidského nervového systému v souladu s pokyny výrobce.
• Pomocná příručka usměrnění rozvoje lidského jedince.

Publikace je rozdělena do následujících dvou částí:

1. Vývoj, struktura a funkce nervového systému
2. Evoluční periodická tabulka definující dvacet čtyři fáze neurologického vývoje – Dvanáct fází pozemských, kolektivních, mechanických a dvanáct fází postpozemských, kyberkvantových

Pan Christopher S. Hyatt, Ph.D., (zástupce vydavatelství Falcon Press, které TL vydalo několik knih) v předmluvě knihy mj. o setkáních s TL píše: „Podruhé jsem se s Timem setkal někdy v roce 1964 nebo 1965, kdy jsem vzal osm set mikrogramů LSD, což bylo o něco více než doporučovaná dávka. Měl jsem »trip«, který trval přes dva dny a který mě zahltil obrovským množstvím informací a vizí – od pestrobarevných hracích automatů přes lety do vesmíru až po spletité psychologické osobnostní mapy. Zůstal ve mně po něm naprostý zmatek a nervozita a následující roky jsem se začal zabývat teorií, že jakákoli »neuróza« je důsledkem informačního posunu a zahlcení informacemi.“ … „Došel jsem tedy k závěru, že člověk nehledá duši, jak to postuloval Jung (Carl Gustav Jung – pozn. autora), ale hledá způsob, jak začleňovat nové informace do těch starých.“

Sám TL v úvodu publikace mj. píše: „Cesta k infosvětům, které bude náš druh v nejbližší budoucnosti objevovat, vytvářet, zkoumat a obývat, nevede přes odpalovací rampu na mysu Canaveral (americký kosmodrom – pozn. autora), ale skrze obrazovky osobních počítačů.“ … „Po prvních zhruba šestnácti stranách si tedy musíte vy, čtenáři, můj text z roku 1976 sami překládat a aktualizovat. Mnoho z termínů původní Exopsychologie může nyní, v sofistikovaných a technologicky vyspělejších osmdesátých letech, působit jako tak trochu od věci. Nabízím proto malý slovníček výrazů s aktuálním vysvětlením.“

TL ještě v předmluvě k prvnímu vydání publikace mj. píše: „Strádání a nedostatek, jež nyní lidstvu hrozí, nejsou problémem materiálním, nýbrž europolitickým. Lze ho též označit jako duchovní, psychologický, filozofický, ale nejlépe je definován jako navigační.“ … „neboť – je snad něco zajímavějšího nebo důležitějšího než tvoření budoucnosti?“ … „Předpokládáme osm období (stádií) a čtyřiadvacet fází neurologického vývoje, jež lze chápat zároveň jako didaktickou metaforu předjímání, specifikace, uspřádání, personalizace a poznání nezměrných postmechanických, metapersonálních, postnewtonovských elektronových polí, jež bude třeba
imprintovat.“

Slovníček

Výběr nejzajímavějších slov z části knihy Slovníček (citace, v původním pořadí):

V souvislosti s výše uvedeným slovníčkem je ještě vhodné zmínit i význam slova kybernetika tak, jak jej nabízí Slovník cizích slov: „Vědní obor zabývající se obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích a živých organismech.“

TL ještě v předmluvě k prvnímu vydání publikace mj. píše: „Strádání a nedostatek, jež nyní lidstvu hrozí, nejsou problémem materiálním, nýbrž europolitickým. Lze ho též označit jako duchovní, psychologický, filozofický, ale nejlépe je definován jako navigační.“ … „neboť – je snad něco zajímavějšího nebo důležitějšího než tvoření budoucnosti?“ … „Předpokládáme osm období (stádií) a čtyřiadvacet fází neurologického vývoje, jež lze chápat zároveň jako didaktickou metaforu předjímání, specifikace, uspřádání, personalizace a poznání nezměrných postmechanických, metapersonálních, postnewtonovských elektronových polí, jež bude třeba imprintovat.“

Citace z některých kapitol

• „Kód DNA obsahuje schéma vývoje minulého i budoucího. DNA housenky v sobě nese informace o stavbě a fungování těla motýla.“
• „Infopsychologie je věda, jež studuje vývoj nervového systému od jeho pozemskomechanicko- kolektivních fází až po jeho fáze postpozemsko-kvantově-kybernetické.“
• „Ve skutečnosti existují sociologické důkazy, že násilně potlačovány jsou pouze takové vědecké fikce, u kterých je pravděpodobné, že by oproti těm defenzivním, pravověrným, lidský rozvoj urychlily.“
• „Infopsychologie (psy-fy) je kvantově fyzikální psychologie: filozofie vycházející z vědeckého faktu.“
• „Život se rozvíjí po mutačních fázích od pozemsko-kolektivního k postpozemskému, kybernetickému.“
• „Podle neorogenetické teorie není posláním života zůstat na planetě svého zrodu, nýbrž migrovat galaxií.“
• „Vývoj lidského nervového systému probíhá v osmi hlavních stadiích: v každém stadiu je aktivován a imprintován jeden nový obvod nervového systému.“

Kniha je (dle mého názoru) víceméně tím, čím chce být – manuálem k používání lidského nervového systému (v souladu s pokyny výrobce – nemohu posoudit) – charakteristikou vývoje lidské osobnosti v kontextu informačních technologií – psychologickou studií.

Chaos a kyberkultura

Práce Chaos a kyberkultura (v originále Chaos & Cyber Culture) byla poprvé vydána v roce 1994 a patří tak tedy k posledním pracím, které Timothy Leary vytvořil. Do knihy přispěli i Wim Coleman a Pat Perrin (9. kapitolou Epilog s charakterem sci-fi povídky zapouzdřující i rozhovor s TL), autorský podíl má i Eric Gullichsen (v kapitole 8.3 Pohani vybavení špičkovou technikou). Dle mého názoru jde pravděpodobně o nejznámější a nejzábavnější (svým způsobem nejčtivější, nejzajímavější a nejjednodušeji „stravitelnou“) publikaci TL (vzhledem k tématu), i když počtem informací a počtem stránek patří mezi nejobsáhlejší práce TL. Úvod knihy obsahuje mj. i následující citaci Susan Sarandonové (přítelkyně TL): „Leary umí přímět chaos našich všedních životů, aby vypadal sexy.“

Publikace je rozdělena do následujících deseti částí:

1. Obrazovky
2. Kybernetika: ovládání chaosu
3. Kontrakultury
4. Infochemické látky a drogové války
5. Kyberotika
6. Povstalecké umění
7. Ukončení života / obnovení života
8. Šílenství milénia
9. Epilog
10. Prameny

TL v úvodu knihy mj. píše: „Po několik tisíciletí se zdá být jasné (sic! – pozn. autora), že podstatou vesmírného řádu je extrémní složitost a nevysvětlitelný nelad – tedy tajemná, do sebe zavinutá nádhera obecně známá jako chaos.“ „Poetičtí hinduisté věřili, že vesmír je snový tanec iluzí (mája) 1. K paradoxům tíhnoucí psychologický buddhismus hovořil o nebývale složité prázdnotě (šúnjata) 2…“ … „Prvními, kdo se pokusili vtisknout chaosu nějaký řád, byli hinduističtí mudrci. Vyvinuli metodu pro ovládání mozku, zvanou jóga.“ … „Čínští taoisté přispěli naukou o umění, jak se poddat proudu: nelpět na žádných myšlenkových strukturách, ale být v pohyb a vyvíjet se. Poselství znělo: Buď v klidu. Nepropadej panice. Chaos je dobrá věc. Chaos vytváří nekonečné množství možností.“ … „V jisté době dokonce došlo k zákazu užívání takových přístrojů proměňujících vědomí, jako je mikroskop či teleskop, a to z úplně stejného důvodu, proč se později zakazovaly různé psychydelické rostliny. Obojí nám totiž umožňuje hledět na zlomky a zákoutí chaosu.“ … „Tato kniha je o přetváření chaosu a tvorbě našich osobních nepořádků…“

Citace z některých kapitol

• „Stoprocentně podporuji inteligentní užívání drog a jsem na 1 000 procent proti jejich bezduchému braní, ať už se jedná o kofein nebo o LSD. A drogy nejsou smyslem mého života.“ (část odpovědi na otázku v rozhovoru)
• „Bůh není žádný otec kmene, feudální pán ani inženýrský manažer vesmíru. Neexistuje bůh (v jednotném čísle), vyjma tebe sama v dané chvíli. Existuje tolik bohů (v množném čísle), kolik si jen lze představit. Můžete je nazývat, jak vás napadne. Jsou to svobodní činitelé stejně jako vy nebo já.“
• „Můžete se měnit a vyvíjet a stále zlepšovat. Základ je stále se propracovávat k »lepší« filosofii (teologii).“

Publikace je (svým způsobem) určitým (více či méně souvislým) shrnutím a vyvrcholením prací a práce TL. Obsahuje fakta i komentáře k nim a osobité interpretace „moderních“ termínů. Zabývá se „světovým (vesmírným) – externím (vnějším) – chaosem (nesouladem, nepořádkem)“ i „chaosem mikrosvětovým (osobním) – interním (vnitřním)“, které populárně analyzuje v kontextu s historickým vývojem (např. filozofickým, přírodovědeckým, sociokulturním či politickým). Zmiňuje aktuální i tabuizovaná témata. Jde o malou stručnou a vtipnou „komiksově-časopiseckou encyklopedii“ obsahující články s charaktery fejetonů. Poměrně rozporuplně – jako částečnou mystifikaci – však vnímám kapitolu 8.2 – Zmrazení Andyho, pojednávající o kryonickém zmrazení těla i duše (sic! – pozn. autora) Andyho Warhola (viz kapitola 3.1, o jehož osobnost a dílo se mj. zajímám – pozn. autora).

Přínos a význam

Přínos a význam osobnosti TL pro lidstvo si neodvažuji hodnotit jinak než čistě subjektivně a povrchně, protože pro posouzení objektivní (byť v rámci subjektivity) a „hloubkové“ (tzn. takové, které by si TL asi zasloužil) nemám potřebné informace a zkušenosti (které lze získat např. komplexním studiem života a díla TL, resp. studiem životů a děl lidí – především lékařů či vědců – které TL ovlivnil).

Domnívám se, že planeta Země by se i bez TL točila kolem své osy i Slunce – tzn., že by lidstvo víceméně fungovalo tak, jak funguje v současnosti. Přesto si však myslím, že odkaz TL je mezi jeho spolupracovníky, žáky, přáteli, stoupenci či zájemci patrný a stále živý. Možná, že je význam TL v současnosti podceňován a v budoucnu bude doceněn. Osobně příliš nesdílím tak velké (téměř nekritické, až nerealisticky optimistické) nadšení pro možnosti a příležitosti (na způsob TL, např. v oblasti [kyber-]sexu a [kyber-]sexuality) informačních technologií jako TL.

Určitě lidstvu dal, resp. dává, (chtělo-li, resp. chce-li) něco, co může pomoci člověku poznat a pochopit sám sebe (svůj vnitřní svět) i ostatní (vnější svět) – něco, co mu může pomoci ovládat sám sebe. Výstupy TL mohou zájemci otevřít oči – přimět ho k tomu, aby se ptal a na své otázky i hledal odpověď. TL chtěl, resp. chce, lidi přimět k tomu, aby mysleli sami za sebe, aby byli sami za sebe odpovědní, a aby se snažili max. využít svých možností a schopností. V pracích TL se rovněž odráží respekt (doporučujícího charakteru) k dějinným poznatkům a především východním (východoasijským) filozofickým („náboženským“) učením.

V každém případě práce TL mohou člověka posunout v jeho vývoji (každý nanometr se počítá) – takových osobností však měl, má a určitě i bude mít tento svět mnoho. Jde tak tedy hlavně o to nabízeným se obohatit a integrovat jej (tzn. max. efektivně jej – v „komplexním souladu“ – využít) – rozšiřovat a zdokonalovat střípky – skládat a sbírat kousky „puzzle“ – svého vnitřního světa, resp. představy o světě vnějším.

Z pohledu střetu extropiánství a neoluddismu, který je rovněž náplní této SP, lze TL zařadit mezi extropiány, resp. transhumanisty. Podle mě TL svoji roli „praktického filozofa“, experimentujícího psychologa, buřiče a svým způsobem i bojovníka za různé svobody a „částečného mystifikátora“ zahrál dobře.